Malá Fatra - zimní pohádka

~ Terchová, Slovensko ~

Kam na narozeninový výlet? No jak jinak než na hory! A když máte narozeniny skoro ve stejný den jako kámoška? Tak už je to zcela jasné! 🤩

Jeden z mých bodů na bucket listu už z loňského roku bylo zkusit skialpy. A mé kámošky Edi taky, takže plán byl jasný - najít společný termín a ideální podmínky pro zkoušku tohoto sportu. Co si budem, počasí je opravdu čím dál víc nevyzpytatelnější a i když to na začátku prosince vypadalo, že by mohla být letos opravdová zima, tak se během jednoho týdne vše změnilo natolik, že nám možností pro naši výzvu zbývalo čím dál míň. Nakonec padla volba na Malou Fatru s tím, že termín máme a jestli půjdeme na skialp nebo jen na pěší turistiku, se rozhodne na poslední chvíli.

Opravdu jsme se nakonec definitivně rozhodly ani ne 12 h před odjezdem a volba padla na pěší turistiku. Pro mě to znamenalo jediné, nabalit věci i pro Jacka a Gů a v sobotu brzy ráno jsme všichni vyrazili. Po dvou hodinkách jízdy během které jsme zvládly s Edi i posnídat (díky za super chleba ve vajíčku 👌🏼), jsem parkovala pod stanicí kabinové lanovky Chleb ve Vrátnej dolině. Auto ukazovalo 9:20 a venku -6 stupňů. Oblekly jsme se jak nejrychleji to šlo, já dala Jackovi a Gů bundy a vzhůru lanovkou na kopec.

I když jsme byly odrazovány jít na skialp kvůli slabé sněhové pokrývce a naopak velkému ledu, tak tady byla doslova přehlídka skialpinistů. Někteří šlapali už od parkoviště, jiní se vyvezli nahoru a šli hřebenovku. Sice jsem na tom nikdy nestála, ale zhodnotila jsem, že podmínky opravdu úplně ideální nebyly a azuro se sluníčkem to vždy nezachrání, takže si svou zkoušku odložím někdy na příště. Místo lyží jsme po výstupu z lanovky nazuly nesmeky a nestačily se divit té nádheře, která se nám po výstupu na hřeben rozprostřela všude dokola.

Obloha bez mráčků, ostré horské sluníčko a štiplavý vítr, který nám v nárazech dával pěkně zabrat. Hlavně teda mým chlupatým kuličkám v bundičkách. Pro Jacka to byl jeden z největších výstupů z komfortní zóny a přiznávám, že to úplně nezvládal. Sama jsem se snažila udržovat neustále v pohybu, protože pocitovka díky větru spadla tak k -15 stupňům. Zamířili jsme k vrcholu Chleb a cestou minuli několik pejsků, takže jsem se uklidňovala, že takové podmínky musíme prostě jen natrénovat. Člověk přece nikdy neví. 🙈

Nahoře na Chlebu jsme v jednu chvíli byli skoro sami a Jack i s Gucci mi vyskočili na klín a zavrtali se pod ruku. Schovala jsem je v náruči a kochala se zimní pohádkou kolem mě. Zasněžené vrcholky Fatry se třpytily jako diamanty. Byl to jeden z těch okamžiků, kdy se nadechnete a víte, že žijete.. 🙌🏼

Z Chlebu dolů jsme to s pejskama doslova seběhli, chtěla jsem, ať se prohřejí a ať jsme z toho nejsilnějšího větru pryč. To se nám podařilo hned po odbočce z hřebenu směrem k chatě Pod Chlebom. Opravdu velké díky tomu, kdo vymyslel nesmeky! Měla jsem je na sobě poprvé a v podmínkách, které zde na vrcholcích byly, bych bez nich byla opravdu ztracená.

K chatě jsme šli po cestě, která naopak vedla v hlubším navátém sněhu ve kterém jsme se místy bořili. Byl to opak oproti hřebenu na kterém jsem mrzla a tady byla za chvilku zpocená. Trasu lemovaly stromy jak z Mrazíka, obsypané sněhem a zmrzlé na kámen. Takovou krásu jsem nikdy před tím neviděla a užívala jsem si každý, byť náročný krok.

U Chaty pod Chlebom bylo více horských nadšenců, ale žádná kalamita. Našly jsme si s Edi dvě lehátka, vyvalily se a chytaly bronz. Po chvilce jsem si k tomu zašla koupit ještě čapačíno a přála si na té chatě zůstat už nafurt. 🥹 Této zimní dokonalosti nechybělo nic, třešničkou se stal pán se smečkou tří huskounů. Prostě idyla.

Po zhodnocení, že jsme batohům řádně odlehčily, jsme se vydaly stejnou trasou nazpět. Vrátili jsme zpátky k horní stanici lanovky a chtěli sejít k autu po modré trase, kterou jsme ale nemohly najít. Asi chybělo zimní značení a ani jsme si s Edi nevšimly vyšlapané cesty, tak jsme radši zvolily znovu lanovku.

Z Vrátné doliny jsme přejeli do Terchové přímo pod Jánošíka. Nikdy jsem u něj nebyla, takže jsme se domluvily, že tam spolu vyběhneme. Jack byl tak rád, že je v autě, že ani nevystoupil, tak jsme šly jako správná holčičí banda jenom s Gů. Opět jsme si daly na boty nesmeky a byl to výborný nápad, protože kopec pod Jánošíkem byl plný bobujících dětí.

Po povinné fotce jsem schovala Gů za Jackem a šly jsme s E. Na zasloužený oběd do Haluškárně. Jelikož jsme ale za celý den jedly celkem skromně, daly jsme si nakonec obě polévku a na moje milované halušky jsem si musela ještě počkat..

Ubytování jsme měli ve vedlejší dědince Zázrivá v resortíku Jánošikov dvor. Byl to komplex několika větších dřevěnic, kde jedna byla hlavní s recepcí, restaurací a pokoji, druhá jen s pokoji a třetí byla s wellnessem. Jen co jsme se ubytovaly, otevřely jsme si prosecco na které jsem se tak těšila a vstřebávaly jsme zážitky z naší výpravy. Pak jsme šly vyzkoušet místní wellness a prohřát ztuhlé nožky, bylo to skvělé. No a nakonec večeře v restauraci, kde jsem se konečně dočkala výborných bryndzových halušek! 🤩

V neděli jsme se nějak nemohly probrat a posbírat a nakonec jsme šly na snídani jako jedny z posledních. Pak jsme pobalily tašky a nanosily věci do auta. Ubytování leží přímo na červené turistické značce, která vede směrem na Malý Rozsutec tak jsme si řekly, že se po ní půjdeme kousek projít. Nakonec to dopadlo tak, že na konci zpevněné cesty podél posledních domečků jsme se stejně otočili, protože nás to nebavilo a vrátili se zpátky k autu. Ale kdo by chtěl, tak máte tip! 😀

My jsme se znovu vrátili do Terchové a nechali auto před Lidlem, kousek za ním totiž začíná modrá trasa k rozhledně Terchovské srdce. Opět díky za ty nesmeky! V záři slunečních paprsků jsme byli nahoře co by dup. Fotka s rozhlednou, fotka v srdci a zpátky dolů k autíčku. S sebou na cestu domů oběd jak jinak než z Haluškárně a o půl 3. už jsem parkovala před barákem! 🙂

Tenhle výlet mi ukázal, jak blízko máme k vyšším horským kopcům, že není radno podceňovat výbavu a předpověď počasí a že si to člověk může užít i bez desítek kilometrů, pokud má super společnost a radost z okamžiku. 🙌🏼

B.

Trasa sobota:

Jánošík:

Trasa neděle: