Dokončení etapy Bílé Karpaty

~ Javorník, Zlínský kraj ~

V posledním článku jsem psala o našem víkendu v Beskydech, ze kterého se nakonec vyklubal zhruba den a půl, protože se přihnaly bouřky a nastala změna původních plánů. To bychom ale nebyly my, kdybychom neměly plán náhradní! 😀 Rozhodly jsme se, že v neděli dokončíme etapu Bílých Karpat.

V neděli jsme vyrazili v sestavě ještě větší než obvykle - přidal se k nám Jack, který už to doma nemohl vydržet, a taky naše další ségra s fenkou Roxy. Autem jsme dojeli na konec obce Javorník odkud jsme v 9:15 vyrazili. Během prvních tří kilometrů jsme potkali asi 3 stezkaře nebo minimálně dálkové turisty s báglama a jeden z nich byla dokonce maminka s dítětem! Tak to se nám asi ještě nestalo a já se nestačila divit. 😀

Procházeli jsme kouzelným Filipovským údolím, vše v plném rozkvětu, krásný potůček podél trasy, nádhera. Pejsci si i dali menší svěží koupel a šlapali jsme dál až po Megovu boudu. Pravděpodobně jde o větší mysliveckou chatu a taky poslední obydlí na zbytek trasy. Zaujala nás cedule: "klidně si tam jdi, ale pak se nediv", která byla jak jinak než ve směru naší trasy. Vycítila jsem problém a měla jsem pravdu.

Čekal nás opravdu, ale opravdu nechutný kopec. Byl relativně krátký, ale za to fakt výživný a já si už myslela, že znovu uvidím svoji snídani. 🫢 Po tomto škaredém stoupáku jsme pokračovali po pěkné lesní pěšince, stále mírně do kopce, ale o moc příjemnější, až jsme došly úplně na konec lesa a před námi se rozprostřela typická karpatská louka. Sluníčko svítilo o106, tak jsme ve stínku doplnily tekutiny jak my, tak udýchaní hafani, a pokračovali jsme dál přímo na Kubíkův vrch. Nikdy dřív jsem o tomto místě neslyšela a řeknu vám, to bylo něco! Nádherný výhled na okolní kopečky, nikde nikdo jen zpěv ptáků. Chtělo se mi sednout a nikam dál už nechodit! Sem jdu někdy přespat. 😀

Dnes ale nebyl čas ztrácet čas, a tak jsme po kochačce pokračovali v naší cestě dál, až jsme se napojili na červenou trasu hrdinů SNP a od té doby jsme šli přímo po hranici CZ/SK. U Dibrovova pomníku, kde je také přístřešek, jsme minuli větší skupinku turistů, kteří podle batohů vypadali, že jdou delší dobu a dál jsme byli na naší cestě zase sami. Přešli jsme Kašpariskův vrch, Durdu a minuli rozcestník s přístřeškem, kde se nachází křižovatka do Strání a hraniční přechod Strání / Lubina.

Skoro poslední výškové metry před námi, zhluboka nadechnout a jdeme na to - hřeben Velké Javořiny nás vítá a s ním výhledy 360°. Fotíme se kousek od zdejšího památníku a pokračujeme dál, čeká nás totiž odměna - jak jinak. 😋

Od sluníčka vyhřátá terasa na Holubyho chatě se na nás z dálky směje! Juhů, dáváme si pivečko, výbornou kyselicu a ještě lepší halušky! Mňam! 😍 Tak jsme se zase výborně najedly a je čas na sestup. Bohužel, první musíme zase k vysílači nahoru, ale nějak se tam vyškrábeme, a pak už je to jen těžká pohodička z kopce dolů až po Kamennou boudu, kde už na nás čeká odvoz.

Tímto dokončujeme etapu Stezky Českem Bílé Karpaty a už v autě plánujeme, kam vyrazíme příště! 🤩

Tak ať vám to šlape!

B.

Trasa: 16,5 km, 3:56 hodin chůze, 676 m převýšení

Mapa:

• Nezapomeňte nás sledovat také na instagramu @jack_and_gucci!