Chřibské dominanty - okruh
~ Vřesovice, Zlínský kraj ~
Počasí nám konečně umožnilo delší dobu plánovaný výšlap se cvičákem a vlastně takovou dlouhou socializační procházku pro pejsky. Trasu jsem navrhovala osobně a chtěla jsem si při ní odškrtnout dlouho plánované cíle v Chřibech - skalní útvar Kozel a především pak Kazatelnu. 🙂
Sraz jsme měli už v 8 ráno na parkovišti U křížku. Hodili jsme si batohy na záda, pejsky dali na vodítka a vyrazili. Začali jsme na turistické červené značce a jako první nás čekal skalní útvar Kozel. Přímo pod ním je velice praktický přístřešek i s ohništěm, kde k našemu překvapení přespávali nějací odvážní turisti. Asi bych měla dodat, že na startu mi počasí ukazovalo pocitovou teplotu - 7 stupňů. 🙈 První fotka celé naší výpravy a pokračujeme dál.
Cesta je zmrzlá, ale jde se dobře a pod nohama nám místo sněhu křupe opadané listí. K našemu překvapení začíná mezi stromy vykukovat sluníčko, i když žádné být nemělo. Míjíme studánku U Mísy, kde je další přístřešek a v něm opět obsazeno. Asi nějaké nové předsevzetí nebo snad výzvy? 😀
Pozor na odbočku doprava do lesa a do kopce, po červené trase se takto dostanete přímo na Kazatelnu. Jedná se o skalní výběžek uprostřed lesa se schůdky vedoucími k malému kovovému křížku. Schůdky prý pochází ze středověku a kříž z roku 1972. Kus historie necháváme za sebou a pokračujeme dál.
Dostáváme se k rozcestníku a napojujeme se na zelenou turistickou trasu, která je značena jako Cyrilometodějská stezka. Stále jdeme úzkou lesní pěšinkou a mírně klesáme. Je to moc pěkná trasa, dokud se nedostaneme do bodu, kde začínají ledové plotny a už je potřeba hlídat si každý krok. Na rozcestníku sv. Klimenta odbočujeme doleva na žlutě značenou trasu. Tady nás čeká ledové pokračování a to v takové míře, že si sedáme na zadek a kloužeme se z kopečka dolů. Měli byste vidět ty výrazy našich psů - absolutně to nechápou a někteří i ze zoufalosti štěkají. 😀 Díky tomuto omezení mineme odbočku ke Gorazdově studánce, tak snad někdy příště.
Z lesní pěšinky se dostáváme ke zpevněné lesní cestě a klouzačka končí. Pokračujeme dále z kopce až ke Klimentskému rybníku. Ten je krásně zamrzlý a dva chlapi na bruslích si přihrávají puk, jen se to mezi stromy tupě ozývá. Po zelené značce vystoupáme na okraj areálu Lesního baru Vřesovice, kde je stůl s lavicemi a my dáváme svačinovou přestávku na doplnění energie. 🔋
Čeká nás krátký úsek po silnici, která je naštěstí velmi málo frekventovaná a na prvním rozcestí zde odbočujeme na modrou trasu směrem zpět do lesa a taky celkem do kopce. Na tomto úseku míjíme přístřešek pod Holým kopcem a další je u rozcestí Pod Koryčanskou kaplí. Už dle názvu mě mělo napadnout, že dál to bude nejspíš do kopce a teda jak. Snažím se nezastavovat, všechny zipsy rozepnuté a funím… Hurá - jsme nahoře! Rozprostře se nám krásný výhled na Koryčanskou kapli na kraji lesa. Je osvícená paprsky slunce a vypadá jakoby celá zářila. ☀️ Popadáme dech a děláme druhou skupinovou fotku.
Modrá trasa dále pokračuje z kopce dolů až na Koryčanskou cestu, kde odbočujeme doprava zpět na červenou trasu vedoucí přímo k autům. (Pozn. pokud by někdo chtěl, tak může odbočit doleva a po zelené značce dojde přímo k restauraci Kameňácká Myslivna, kam mi přejedeme auty). Naše odbočka na červenou nás vede přes krásné Moravanské lúky. Představte si velkou louku uprostřed lesa, která působí dojmem až jakoby tam nepatřila. Sama pátrám v paměti a ani nevím, jestli jsem někdy něco takového viděla. Je to tu opravdu krásné. 🤩 Další kilometr za námi a už jich k parkovišti zbývá opravdu malinko.
Bohužel nejhorší část trasy nás překvapí asi 500 m od auta, kde je zmrzlá lesní cesta pokryta popadanými haluzemi. I když se snažím dávat pozor na každý krok, nakonec zakopávám pravou špičkou o trčící haluz a levou holení dopadám na zmrzlou zem a haluz ležící vedle té první. Posbírám se, zatlačuji slzu a především nadávky, protože zmrzlou nohou se mi rozjede prudká bolest. 🥲 Dobelhám se k autu a těším se na zasloužený oběd. Po dvanácti kilometrech naše okružní trasa končí a přejíždíme už na zmíněnou restauraci Kameňácká Myslivna. Je to moje druhá návštěva tady a kuchyně opět nezklame, ze stolu nám odnášejí šest vylízaných talířků. Se spokojenými úsměvy na tváři se loučíme a odjíždíme domů. Byl to opravdu vydařený výšlap a určitě nebyl poslední. 🤗
A jak to dopadlo s tou mojí holení? Doma jsem sundala legíny a termoprádlo a nestačila se divit, narostlo mi třetí koleno, akorát uprostřed holeně, takže to vypadalo vážně komicky. No nic, hrášek z mražáku to jistí a budu doufat, že se to vstřebá co nejrychleji.. Další výlety volají. 💪🏼
B.
🌟 12 km, 3:45 h (i s přestávkami)
Trasa: